Pohádkový zámek Neuschwanstein

                                                                                                      ...bavorského krále Ludvíka II.

Dovolenou jsme zakončili návštěvou romantického zámečku, který je postaven na strmé skále vysoko nad jezerem Alpsee. 
Po výstupu do prudkého kopce, se před vámi otevře pohled na zámek a vyhlídka do okolí. 
Kdo nechce šlapat do kopce, může se nechat vyvést kočárem taženým koňmi. :-)

Protože se jedná o nejnaštěvovanější zámek, tak všude je spousta lidí. Jako první si musíme vystát frontu na vstupenku a poté čekáme 5 hodin na prohlídku. Každý si čekání krátí po svém, my jsme se vydali na obhlídku po okolí.

Zámek Hohenschwangau - nachází se přímo naproti zámku Neuschwanstein.

Zde strávil Ludvík II. své dětství a mládí.

Zajímavosti: 

Hlavním motivem zámku Neuschwanstein je labuť, kterou měl v erbu rod Schwangau. Ta symbolizovala čistotu. 

Král Ludvík II byl nazýván pohádkovým králem, a to především díky zámkům, které vybudoval. Sám se považoval za labutího krále. 

Svého vysněného zámku si moc neužil, protože trpěl duševní chorobou, která se zhoršovala, a tak byl zbaven svéprávnosti.

Krátce nato na břehu Starnberského jezera bylo nalezeno jeho mrtvé tělo. Tato smrt byla a dodnes je obestřena řadou nejasností.

Umhausen...

                                                           .....odpočinkový den.

Nastal den, kdy potřebujeme odpočinek od výšek. Alespoň já. :-)
Jedeme do vesnice Umhausen, kde je malý skanzen  Ötzi Dorf. Zde lze nahlédnout do příbytků lovců v době kamenné. 

Nechyběla ani napodobenina slavné mumie  Öttzi, jméno dostala podle místa nálezu, kterým je ledovec na jihotyrolské straně  Ötztalských Alp. V době smrti mu bylo 45 let, byl 160 cm vysoký a vážil 50 kg. Pro vědce bylo velkým překvapením tetování, kterého měl po těle 50 a prý sloužilo k lékařským účelům. 

Mumie je stará 5300 roků.

Po obhlídce vesničky byl čas na oběd. Což takhle dát si polévku?

Polévka v chlebu super, ale polévka ve skle....? 

Takovou sklenici používám na sušené bylinky, ale dát do ni polévku, to mě nenapadlo. :o

Už dost polévek a jde se k obrovskému vodopádu Stuibenfall. Ale neé, začalo nám pršet, no nic, nasoukáme na sebe pláštěnky a jdeme dál. Pršelo čím dál víc, a tak jsme usoudili, že to nemá cenu. Bylo mi to moc líto, tolik jsem chtěla vidět nejvyšší vodopád Tyrolska. 

Nedalo nám to, a když bylo pěkné počasí, k vodopádu se vracíme.

Stálo to za to. Jak stoupáte, přicházíte na vyhlídkové plošiny, ze kterých se vám na vodopád naskytne pokaždé jiný pohled.

Rakousko

                                            ....náš třetí den.

Třetí den jsme se rozdělili na dvě skupinky. 

Naše skupinka se vydala do městečka Öetz a šla podél řeky k jezeru Piburger See. 

Podle místních se prý jedná o nejteplejší jezero v Rakousku.

Bylo úmorné vedro a cesta k jezeru daleká. Muselo se hodně stoupat.

Ötztaler Ache je ledovcová řeka našedlé neprůhledné barvy, kterou způsobují malé částečky horniny obsažené v odtávajícím ledu.

Koupání v jezeře byla zasloužená odměna. 

Alespoň na chvilku, protože nás ještě čekala hodinová cesta k autu. :-)

Zatímco mi obdivujeme krásu v údolí, druhá skupinka obdivovala krásu na vrcholcích.

A i ta má své kouzlo.

Chtěla jsem vybrat jen pár fotek, ale nešlo to.

Krásné léto, ať jste kdekoliv.